Spirála lůna

Když jsem před lety vedla ženský kruh ve Valašském Meziříčí, mívaly jsme uprostřed malý oltář, střed našeho kruhu s různými atributy – minerály, vodou, vykuřovadly, rozličnými symboly.
 
Úplně uprostřed pak byla mandala, kterou jsem vnímala jako symbol napojení na sebe, naši ženskou podstatu, sílu, i jako symbol propojení všech žen a napojení na Velkou Matku. Už tehdy jsem jí říkala Spirála lůna, protože jsem vnímala, že naše lůno je důležité energetické centrum, které nás spojuje právě s naší esencí, hloubkou, silou, ale také zranitelností, citlivostí, opravdovostí.
 
První Spirála lůna byla, jak jinak, z ovčí vlny. Dodnes ji mám schovanou a jsem jí vděčná za to, jak nás provázela.
 
 
V dnešní době je možná víc než kdy jindy důležité, abychom se navracely k sobě. Chvíle naladění na sebe, propojení se sebou, ponoření do hlubin naší podstaty jsou důležitou součástí naší vnitřní, duševní, emocionální i spirituální sebepéče a výživy. Proto v Posvátném háji vznikají panenky vnitřní síly a další terapeutické předměty, které nám mohou pomoci ukotvit se, načerpat, vyživit se, najít odpovědi.
 
Vzpomněla jsem si nedávno na onu původní spirálu lůna… a pod rukama mi zcela neplánovaně a spontánně začaly vznikat spirály nové, malované na dřevě.
 
Tak tedy… novinka v Posvátném háji: SPIRÁLA LŮNA.
 
Malované akrylovými barvami na dřevu ovocných stromů, za které děkuji uměleckému truhláři Jirkovi Hejtmánkovi (FB Umělecký truhlář Jiří Hejtmánek).
 

 
Vidím je uprostřed ženských kruhů, jako podporu při rituálech osobních i ve skupině, vidím je na oltářích žen, které se chtějí dotknout své hluboké podstaty, vnímám je jako symbol harmonizace ženského cyklu i naladění na ženské tělo a duši, spojení s Velkou Matkou. Vnímám jejich terapeutický a šamanský přesah. 
 
„Nejhlubší a nejstarší tajemství života spočívají v lůně každé ženy. Lůno je posvátným chrámem těla, silně energeticky propojeným místem. Je to místo, ze kterého vychází váš vnitřní hlas, hluboké vedení a jasnost, klid, tvořivé vyjádření a síla. Je to váš prvotní přirozený hlas, propojení se sítí života, sítí vzájemné závislosti, jež spojuje všechny živé bytosti dohromady.
/.../
Lůno však není pouze místem, které dá život děťátku, je to místo, stav bytí, jenž rodí nás samé, nové skutečnosti a světy. Místo, které obsahuje schopnost hluboké transformace nás samých i ostatních, s nimiž přicházíme do styku. Lůno je středem ženské esence, původcem ohromného tvořivého potenciálu, vitality, bezbřehého pocitu přirozeného klidu, smyslné síly a manifestace. Lůno rodí nejen dětí, ale také plný ženský duchovní potenciál, přináší osobní léčení i hloubku vztahů, po které všichni toužíme. Rodí a spojuje božské mužství a ženství, přináší rovnováhu a láskyplnou sílu do našich nejhlubších vztahů. Srdce nevykoná tuto práci samo: provádí ji v jednotě s lůnem.“
 
Padma a Anaiya Aon Prakasha: Moudrost lůna, Úvod, s. XXII.
 
Koho volá hloubka, esence, opravdovost?
 
S úctou,
Markéta