Ruce, prodloužení srdce

Když jsem před časem začala tvořit panenky, přišlo mi tak nějak samozřejmé, že budou bez rukou. Vzpomněla jsem si při tom na jeden z příběhů z mé oblíbené knihy Ženy, které běhaly s vlky. Ten se jmenuje Bezruká panna. V něm má odřezání rukou mladé panně symboliku počátku jejího zasvěcení do hlubokého ženského podvědomí, spojení s vnitřní Divoškou – mladá dívka se pomalu vzdává své zaslepenosti, naivity a nevědomosti a s tím, jak ztrácí své ruce, noří se do la selva subterránea, podzemního lesa, kde dochází k jejímu zasvěcení ve vědomou, moudrou ženu. A tento proces nějakou dobu trvá… během něj prožívá různé věci, velké strasti i chvíle hezké, poznává lásku, ale stále je na Cestě… jak se blíží konec příběhu, po všech útrapách a zkouškách, jí narůstají ruce nové…

A tak nastal čas, aby i panenkám vnitřní síly narostly ruce. Aspoň občas a aspoň některým  Protože putování podzemním lesem, proces zasvěcení do hlubokých mystérií Divošky, může trvat dlouho, ale jednou je třeba z něj vystoupit a začít žít svůj život, tvořit jej vědomě, ve spojení s oním hlubokým poznáním, kterého se nám na Cestě dostalo.

Může se to zdát jako nepatrná změna, malý krůček. Ale z hlediska symboliky i pro mě osobně to má význam nesmírně velký a silný. Ruce jsou symbolem schopnosti tvořit svůj život. Říká se také, že jsou prodloužením našeho srdce a pomáhají nám uskutečnit jeho sny, touhy a přání.

Děkuji a přeji „novým“ panenkám vnitřní síly, sobě i Vám všem, abychom své životy utvářeli opravdu podle hlasu našeho srdce, vědomě, spojeni s hlubokou moudrostí a láskou.

Tak jako tak, na Vás zůstane, jestli si budete k panence ruce přát či ne může i je mít nemusí  A já cítím, že se jich ještě mnoho narodí bezrukých, protože všechno má svůj smysl...