Na vlnách lásky

Už je to tak. Když tvořím, vidím. Slyším. Vnímám. Po nitkách, v barvách ke mně přichází příběhy.
Příběhy duše...

Tkám sobě pro radost, odpočinek, tkám pro své blízké a přátele.

"Na vlnách lásky"

Byla tak jemná, čistá a laskavá, jako proudy vody, které se převalují přes oblázky a kameny a vždy nachází cestu. Plynula, přirozeně a s otevřeným srdcem, velikým tak, že by se do něj vešel celý svět. Na její vodní hladině se třpytily sluneční paprsky, které ještě zesilovaly její vnitřní světlo, jenž ozařovalo vše kolem ní. Milovala lehkost i radost, zároveň se nebála podívat do svých hlubin a svým vlastním světlem si posvítit na vše, co to potřebuje. Nebála se být opravdová, se vším, co k ní patří. I proto na její hladině vyrůstaly nádherné lotosové květy, které podtrhly to, kým doopravdy byla.

Byla to LÁSKA. Láskou byla ona a láska vedla všechny její kroky. Plynula na jejích vlnách.

(darováno)