Keltské kolo roku a panenky vnitřní síly
Moje pohanská duše spolu s tvořivostí se v roce 2006 smluvily, že ke každému svátku keltského kola roku vytvoří panenku, která ponese energii svátku. Každá nese své poselství, svou zprávu pro naši duši... Vznikly panenky nesoucí jména jednotlivých svátků: Samhain, Yule, Imbolc, Ostara, Beltain, Litha, Lughnasad, Mabon. Panenky používám v rituálech, k oslavě jednotlivých svátků, k podpoře energie, kterou představují, v našem životě.
Každá panenka nese poselství:
BELTAIN
Tak jako se síla přírody od Imbolcu (začátek února, kdy se narodilo po dlouhé, temné zimě Světlo), přes Jarní rovnodennost (Světlo sílí, pomalu si razí cestu, přichází nová energie, semínko síly zapouští kořínky, aby mohlo vyrašit a začít růst k nebi) až k Beltainu probouzí, probouzí se i SÍLA V NÁS. Beltaine je oslavou této síly, oslavou harmonického propojení ženského a mužského principu v přírodě i v nás. Vždycky to tak bylo, i když je tato tradice překryta poněkud jinými praktikami - které známe například jako pálení čarodějnic. Ano, to staré, nefunkční, překonané, co nás svazuje a brání životu, to má odejít. To můžeme spálit. Ale Sílu, posvátný život v nás, vědomí sebe sama a svých hranic, své dary, talenty, živoucí energii, tu bychom pálit neměli. Neupalujme sami sebe, ani do nedovolujme druhým. V minulosti jsme byli možná ponižováni, zostuzováni, trestáni za něco, co je naší ESENCÍ. Začali jsme se bát svou sílu používat, protože byla častokrát nevhodně spojena s trestem, bolestí, ublížením psychickým i fyzickým. Naučili jsme se, že síla je tvrdá moc, agresivní a násilná, a že to je špatné. Upadli jsme do pocitů malosti, bezvýznamnosti, slabosti, potlačili to živé, přirozené v nás. Je čas to změnit! Je čas uzdravit rány minulosti, nechat ji už konečně jednou pro vždy za sebou. Je čas uctít to, co bylo před námi, poděkovat těm, co byli před námi. Poklonit se osudům žen i mužů, kteří padli na oltář "boje proti špatnosti" a zaplatili svým životem. My už nemusíme. Je čas vykročit dál. Zapustit kořeny, spojit se s Matkou Zemí, naší vzácnou dárkyní života, a POZVEDNOUT SVOU SÍLU. Nemusíme kráčet po kolenou, ani ohýbat hřbet. Můžeme stát a jít životem vzpřímeně, se ctí, odpovědností a grácií. Možná, že pak se ani některé věci v přírodě nebudou dít.
Propojme se s prazákladním zdrojem života, který je všude kolem, a je také v nás. Najděme ho, je tam, opravdu! Propojme v sobě jemné i silné ženství, silné i jemné mužství. Vydejme se na cestu vědomého tvoření našeho života ve své síle, ve své esenci, bez falešné morálky a rádoby spravedlnosti. Vy to cítíte, cítíte to ve svých srdcích, jak to má být. Dovolte si přijmout Sílu, která proudí všude kolem! Svezte se na této vlně a zkuste si prožít, jaké to je, když jste ve své vlastní síle. Jednoduše si to představte. Pokud si rádi tvoříte rituály, přizvěte si na pomoc a podporu třeba energii živlů, své duchovní ochránce a průvodce, bytosti přírody (které jsou nyní ve svém živlu), udělejte si oltář, dělejte cokoli, co Vás v tu chvíli napadne. Můžete tančit, zpívat, procházet se v přírodě, posílit se vůněmi vykuřovadel či éterických olejů, nebo také zvukem hudby, písní, hudebních nástrojů... Do rituálu můžete samozřejmě zapojit panenky vnitřní síly, své průvodkyně na cestě k sobě a ke svému pravému já. Zapalte si aspoň na chvíli svíčku, a dovolte tomu malému plamínku před svýma očima, ať Vás uzdraví, promění, posílí... a pomůže zažehnout silný, zdravý oheň ve Vás, rozehřeje Vaše srdce, které zaplane láskou. Otevřeme se síle, ale také rovnováze, která je vždy nesmírně důležitá. Můžeme ve svém naladění myslet a poslat lásku a sílu také Matce Zemi. I ona nás velmi potřebuje, planeta naše nádherná.
LITHA - LETNÍ SLUNOVRAT
Nech všechno odvanout, dovol letnímu vánku i slunečnímu světlu, ať odnese a prozáří veškerou tíhu a bolest. Dovol si vychutnávat život v jeho kráse, jednoduchosti a prostotě. Žhavé letní slunce pálí a hřeje až do morku kostí. Někdy to může být hodně nepříjemné… sotva se hýbeme, sotva myslíme… možná o to víc slunce svítí a „vypíná“ naši hlavu, o co víc se potřebujeme dostat do momentu tady a teď, přestat všechno řešit a jen být. Přestaň pořád něco vymýšlet a konat… zastav se, čerpej z krásy kolem. Někdy největší řešení přichází právě ve chvíli ne-konání, ne-myšlení. Dovol svému srdci, aby promluvilo. Nastává nyní jeho období – dovol mu se vyjádřit, ale také ho chraň. Podívej se pravdě do očí… kdo skutečně jsi? Kdo je za těmi všemi maskami, tvářemi, pokusy o to „být sám sebou“? Neztratil si se v záplavě toho všeho? Neztratil jsi sám sebe? Je nejvyšší čas prohlédnout všechny vrstvy a nánosy, přestat si „hrát na sebe sama“ a skutečně se sám sebou stát. Tvé pravé já tu je a vždycky bylo. Upřímnost, důvěra a otevřenost Tě k němu dovedou… v tuto dobu se ho můžeš velmi lehce dotknout, v tuto dobu ho můžeš velmi snadno spatřit, stačí jen chtít. Pak poznáš, že za všemi bariérami, zdmi, rádoby ochranami a maskami je čistá láska, autentičnost, jedinečnost, lehkost a radost, stejně jako hloubka, moudrost a poznání. Neboj se jich, otevři se jim, stejně jinou možnost nemáš :) Nebo máš… pokud Ti nevadí ztratit sebe sama. V tomto procesu jsou Ti nápomocny síly světla a přírody, laskavé a milující bytosti, které Tě obklopují… tento proces se děje jakoby sám, bez Tvého přičinění… je jako vlna, na které se můžeš svézt… pokud popluješ po proudu, pokud se jím necháš přirozeně unášet. Když to dovolíš, čekají na Tebe krásná kouzla a zázraky. Dovol si zase na chvíli být dítětem, nebo se na svět dívat očima dítěte – užasle, s nadšením a radostí, vidět ty malé krásné věci všude kolem. Dovol si prožívat své city, otevřít se lásce v sobě, lásce všude kolem. Posilni svůj střed, uzemni se, aby Tě vnější události tolik netrýznily. Syť své jemné, emoční, ženské potřeby, pečuj o sebe, své tělo i svou duši… dovol své vnitřní energii, vášni, lásce, všemu, co cítíš, aby volně plynuly a vyjádřily se… sdílej ochotně své emoce i dary.
„Nic nezůstává stejné a je potřeba se smířit s tím, že život je cyklem, v němž se střídá narození, smrt a znovuzrození. Nacházím se v přechodném období, kdy věci mění svou formu, a já musím v zájmu nejvyššího dobra dovolit, aby se to dělo. Mým úkolem je oprostit se od starého a otevřít se novému… Prožívám období, které je velmi příhodné pro zrod nových myšlenek a zkušeností. Vstupuji do nové podoby sebe sama s vědomím, že je o mě dobře postaráno. Můj život je bohatě naplněn možnostmi, které mohu proměňovat ve skutečnost. Intenzivně se podílím na tvorbě svého světa a život mě v tuto chvíli miluje. Můj svět přetéká nekonečnými možnostmi, které budu přeměňovat ve skutečnost s ohledem na nejvyšší dobro.“ (Citováno dle Tarotu dobra)
LUGHNASAD
Možná právě proto, že přichází čas obětování, kdy se léto pomalu klaní, a slunce zvolna odevzdává své žezlo temnější části roku, přichází poselství o tom pustit se veškeré připoutanosti, obav a pochybností… vykročit a kráčet s důvěrou a láskou ve svém srdci, dívat se na svět jako dítě – užasle, s radostí a lehkostí, být vděčný za vše, co je a co přichází. Mít hlavu čistou a zakoušet život smysly, dívat se na svět srdcem. Vychutnávejme každý moment našeho života, ať už sami nebo s druhými… naplňme sami sebe až po okraj láskou a tím, co nás těší. Stejně tak se můžeme nechat naplnit vším, co cítíme a prožíváme… i když se nám to zdá nepříjemné, může takový naplno prožitý smutek, vztek, beznaděj,… přinést velké osvobození a uvolnění. Otevřeme se požehnání, která nám život přináší, otevřeme se naplno životu a živoucímu principu v nás. Je čas vzdát se opravdově energie boje, soupeření, usilování o moc, tvrdosti a neústupnosti… je čas nechat nezdravé ego padnout a vystavět svůj život na lásce a moudrosti.
MABON
Možná máš pocit, že nic z toho, co jsi chtěl, se neuskutečnilo. Možná máš pocit, jako bys žil ve snu, v jedné velké iluzi. Možná máš pocit, jako by jsi se na svět a život díval přes nějakou clonu, vodní hladinu… a to, co je za ní, bylo nedostupné. Pokud se konfrontuješ se zklamáním a smutkem, dej jim průchod. Jedny dveře se zavírají, aby se mohly otevřít jiné. Když se naše plány zbortí, možná je to proto, že je pro nás někde připraveno ještě něco mnohem většího a lepšího, nebo zkrátka jiného, něco, co je mimo naši kontrolu – a že když tuto kontrolu pustíme, že se začnou dít zázraky. Chce se po Tobě totální odevzdání, jít hlouběji… současně se neboj klást si otázky a nepřijímat všechno bez rozmyslu… Tvůj vnitřní pocit Tě vede a ukazuje cestu, nemusíš do všeho skákat po hlavě… Rozmysli se, rozhlédni, podívej se, jestli Tvá cesta opravdu vede tudy. Počkej si na správný moment, na chvíli, kdy se Ti „rozsvítí“ a Ty najednou uvidíš, co a jak dál. Neznamená to, že máš přestat žít… jen posečkat, trpělivě a bděle vnímat okolnosti svého života, zhodnotit svou pomyslnou i skutečno setbu a úrodu. V pozadí toho všeho se dějí velké věci, které možná vůbec nevidíš, ani netušíš… ale jsou hybnou silou veškerého dění. Možná jsou to síly Vesmíru, možná Tvého podvědomí. Je čas pohlédnout také svým iluzím, strachům a falešným představám do očí. Co se nějak jeví, může být ve skutečnosti úplně jinak. „Současné podmínky možná nejsou pravdivým obrazem toho, co se nyní doopravdy odehrává. Ve stínu se skrývají skvělé příležitosti a jen čekají na nejpříhodnější chvíli, kdy budou moci vyjít na světlo.“ (Tarot dobra, s. 46) Proto nechvátej, nespěchej, nemáš kam… svým během nic neurychlíš, možná právě naopak. Zpomal, více vnímej a prožívej… všímej si krásy všeho a všech.
SAMHAIN
Jedná se o tajemnou, mystickou, hlubokou a velice vážnou, hloubavou bytost, která je ale současně nespoutaná a velice přirozená. Její energie je silně spjata s podsvětím, temnou stránkou naší duše (která ovšem není špatná – jen je spojena s něčím, co potlačujeme, nemáme rádi, bojíme se toho), s říší mrtvých, našich předků. Je drsná, ale také velice citlivá a laskavá. Zve nás k tomu, abychom sestoupili do hlubin naší duše a setkali se tam s něčím důležitým. Zve nás, abychom se podívali do své vnitřní temnoty a tmy a na chvíli v ní spočinuli. Sestup tam může být velmi těžký, náročný, plný emocí, strachu i bolesti, ale můžeme vykročit s důvěrou, protože tato bytost půjde s námi a společně s ní také energie Bohyně, která nám bude svítit jasným světlem lásky, důvěry a hluboké moudrosti a poznání. Ona ví. Ona zná svou sílu. Ví, kdo je a ví, co je třeba pustit a opustit. Nemusíš se bát, stojí při Tobě a půjde s Tebou, neopustí Tě ani při sebemenším zaváhání. Je trpělivá. Je s Tebou, Tvým strachem, bolestí, v temnotě i bezradnosti. Je tu, aby Ti pomohla tím vším projít. Protože ví, že tam dole je poklad. Jsou tam klenoty, k nimž Ti nabízí klíč – máš ho již v sobě, netřeba ho hledat někde venku. Je tam, kam hodláš sestoupit a podívat se, v nejhlubší temnotě. Může Tě to děsit, Samhain Ti tam ale svítí a ví, že tam, kam jdeš, je Život. To, co přijmeš, co tam dole obejmeš, Ti přinese celistvost, hluboký klid a mír. Nech to být, nech to plynout, buď tady a teď a přijmi, co přichází.
YULE - ZIMNÍ SLUNOVRAT
Panenka otevírá téma veliké křehkosti, jemnosti a zranitelnosti, která se skrývá v každém z nás. Je jemňoučká, lehoučká, křehoučká, jako sněhová vločka, přesto v sobě nese velikou energii koloběhu života a světla. Pomáhá nechat věci plynout, utišit svou duši, která může být i velice bolavá. Přináší pohlazení, okamžik klidného spočinutí v tady a teď... a také poučení, že jedním z nejmocnějších léčivých nástrojů je... přijetí...
Imbolc a Ostara a další informace budou brzy doplněny.
