Maminko... i já jsem Tvoje miminko

22.11.2017 14:16

Miminka… ty úžasné bytosti, které nám vstupují do životů a dokonale a absolutně je mění (když je necháme). V našem těle se spojí dvě malé buňky, rostou, dělí se… až ten dokonalý zázrak přírody je připraven se narodit, přijít na svět a žít. To jsou ty krásné příběhy, okamžiky štěstí a radosti (samozřejmě, pokud je děťátko vítané a milované, někdy tomu tak ale není a příchod miminka je spíše strastí). Co mám ale dnes potřebu sdělit se týká příchodu na svět trochu jiných bytostí – těch, které se sice rozhodly vstoupit do těla maminky, ale po celkem krátkém čase zase odešly, aniž bychom měli možnost je pochovat v náručí, vidět, prožít s nimi těch krásných momentů víc… Téma nenarozených miminek je pro mě blízké nejen z pohledu práce duly a autorky panenek vnitřní síly, ale i jako ženy a matky. Málo se o něm mluví, vnímáme ho jako něco, co musíme „držet doma“, přitom je to jev velmi častý…

 

Znovu mi ho připomněla úžasná Tereza Kramerová (jejíž web a práci možná znáte, ale pokud ne www.terezakramerova.cz), která byla odvážná a před několika dny otevřeně sdílela své pocity ohledně ztráty miminka, které k nim přišlo. Jde hlavou mnohem déle, protože žen s podobnou zkušeností kolem sebe mám několik a i já jsem maminkou několika andílků, jak se často nenarozeným miminkům říká… Je to téma, které je nesmírně bolestné, duši drásající a které může pocity maminky i celou rodinou pěkně zamíchat na pěkně dlouhou dobu, současně se v něm skrývá veliká transformační možnost a schopnost.

 

Z vlastních a poměrně nedávných zkušeností vím, že tato miminka nám přináší hluboká a velice léčivá poselství a jejich přítomnost nás často může změnit tak, jak to neumí nic jiného. Také vím, že odchod těchto miminek nemusí být drastický, sterilní a neosobní, jak to bývá v běžné nemocniční praxi. V závislosti na individuální situaci ženy a jejích fyzických i psychických pocitech lze odchod miminka ošetřit různými způsoby – a tak jak lze porodit doma, lze tam i potratit a může to být v pořádku. V tu chvíli je dobré mít při sobě podporu někoho, kdo ví, co se děje a může ženu podpořit vhodnými radami či ji pomoct najít tu nejlepší cestu právě pro ni a její miminko. Ztrátu miminka můžeme vždy jemně a láskyplně ošetřit na fyzické i psychické rovině, s miminkem se rozloučit a současně uznat jeho místo v naší rodině – znáte-li metodu rodinných a systemických konstelací, víte, že každý prvek systému (člen rodiny – živý či mrtvý) v něm má své místo a má na ně právo).

 

Na jaře tohoto roku, když jsem nad nenarozenými miminky přemýšlela a říkala si, jak pomoci sobě i maminkám, o které pečuji, mě napadlo vložit tento záměr do ovčí vlny, kterou miluji. V té době mně i zavolala úžasná vědma z Prostějova, Eva Pitnerová, a mé již nějakou dobu trvající úvahy potvrdila svými slovy – napadlo ji totéž J Vznikl tak další panenkový projekt – panenky nenarozeným dětem… Od té doby vytvářím maličké panenky jako připomínku miminkům, které nás nakrátko poctily svou přítomností, proměnily nás a v srdci zanechaly nesmazatelnou stopu. Podobně jako v konstelacích, když nějaký pozapomenutý, opomíjený člen najednou najde své místo v rodinném systému, i přítomnost panenky zastupující ztracené miminko přináší klid, přijetí, uvolnění a smíření…

 

Cest k vyrovnání se se ztrátou miminka je mnoho a každému může rezonovat něco jiného. Pokud ale za sebou také máte tuto zkušenost a máte pocit, že maličká panenka tomuto miminku věnovaná by Vám mohla pomoct, ráda Vám ji připravím… Pokud hledáte průvodkyni ztrátou miminka, mohu Vám nabídnout i své služby duly (naladění pomocí automatické kresby, tarotových karet, pomoc s vytvořením rituálu na rozloučení, apod.).

 

S láskou a úctou ke všem maminkám a jejich nenarozeným miminkům,

Markéta Nemetona

 

Ukázka: Panenky nenarozeným dětem - Nina, Lili, Anna, další ve fotogalerii na FB Nemetona - Posvátný háj